pátek 7. srpna 2015

Zase jsem úspěšně bojovala pro svůj sen!

Byl konec května 2015. Vracela jsem se z návštěvy v České republice autobusem zpátky do Německa ve svých největších kalhotách. Radost z přijetí na Karlovu univerzitu zastínily starosti a problémy.   Odjížděla jsem zasažená běžnými rodinnými trablemi a naprosto zklamaná ze zlé české nepřející povahy, která se projevila na pošklebcích nad mým zakulaceným bříškem. Ještě ten večer jsem s dobrým pocitem, že jsem v Německu, odcházela za přáteli. Šortky, které jsem kdysi musela zajistit páskem, mi v tu chvíli pevně sevřely pas a při chůzi jsem cítila, jak mi pevně obepínají stehna. A to byl varovný signál. S tím prostě musím něco dělat! Očividně moje sacharidové šílenství nezabírá a nepomáhá stranit se sacharidům nebo je úplně vyloučit. Musím s tím přestat. Musím to udělat kvůli sobě a taky kvůli těm všem lidem, co mi denně píší skrz dobrou motivaci a kteří na mě spoléhají. Moje sacharidové snižování zašlo až moc daleko. Musí existovat i jiný způsob, jak docílit toho, že moje postava přestane připomínat hrušku. Budu pravidelně jíst a začnu běhat na lačno. Já prostě věřím tomu, že to spravit dokážu!

A tak jsem začala s tréninky nalačno a snažila se více jíst. Zkoušela jsem řídit se tím, abych neměla hlad. Jenže v době, kdy jsem si ubírala kalorie a sacharidy, kvůli čemuž jsem tak přibrala, si moje tělo na pocit hladu zvyklo a už ho prostě nemělo. Takže stále můj kalorický příjem byl relativně nízký. Pak mi moji fanoušci na stránce doporučili cvičit Insanity – dvouměsíční program, co se cvičí každý den. Náročnost příšerná a ta se ještě postupem času zvýšila. Poslechla jsem jejich rady. Stáhla si videa a dokonce i manuál, kde bylo polopatě popsané, jak se během cvičení Insanity, ale i po něm, má jíst. Vypočítala jsem svoji kalorickou potřebu a jen s velkým sebezapřením začala denně jíst 2200 Kcal.
Přestala jsem pít alkohol. Přestala jsem ve velkém jíst sýry (Pozor!: V Německu nenajdete sýry jako u nás, tady je to skutečný sýr – jeden plátek 100 Kcal :-D ). Ze začátku jsem musela počítat každou kalorii, až se to zdálo šílené, ale jinak bych se to nenaučila. Místo plánování jídelníčku na každý den jsem si vyhotovila plánek, kolik kalorií má přibližně mé běžné jídlo (kolik kcal má 50 g ovesných vloček, 60 g rýže, 120 g masa..), vylepila jsem si ho v kuchyni a každý večer, když jsem si chystala jídlo na další den, jsem stála čelem k plánku a počítala a počítala. Jedna z nejtěžších věcí byla také naučit se tolik jíst – ještě když se potřeba kalorického příjmu postupem času zvyšuje. Moje porce připomínaly žranice a občas mě pohlcovaly myšlenky, že s takovými kaloriemi nemohu zhubnout! Pak jsem po čtrnácti dnech náročného cvičení a hostin se zdravým jídlem dopla svoje džíny aniž bych si u toho musela lehnout :-) a došlo mi, že tato cesta vede velkými porcemi.

Někdy jsem si říkala, že to nemá cenu a že se nic nezmění, že trávím hodiny cvičením a v kuchyni zbytečně. Výsledky jsem postupem času viděla, ale pořád jsem byla v depresi, že je to málo.  Znovu jsem poznala, co je dojít až na své hranice. Kolikrát mě bolelo úplně všechno. U cvičení jsem byla unavená a myslela jsem, že to vzdám a svůj workout si neodjedu. Ale pak jsem se podívala na ta velká stehna, co jsem chtěla pryč a řekla jsem si: „Já to prostě dokážu! Dělej! Udělej ten dřep pro to tvoje lepší já!“ A tak jsem poznala, jak je to těžké. Tentokrát nestačilo držet nějaké vlny deset dní. Byla jsem vyčerpaná, ale věděla jsem, že jinak se můj metabolismus neuchytí a skončím jako chronické dietářky. Před začátkem školy jsem vstávala v 6:30, abych si stihla ještě odjet ranní cvičení. Většinou jsem cvičila Insanity (první fáze). Pak jsem s taškou narvanou jídlem odjela do školy a odpoledne šla ještě do fitka nebo běhat. Hodně lidí mě odrazovalo od dvoufázového tréninku. Prý je to pro tělo moc. Ale já se rozhodla neposlouchat je. Oni ať si zůstanou průměrní, ale já to prostě hrozně chci! Řídila jsem se instinkty svého těla. Jeden den jsem odjela dvoufázovky jakoby nic, další den jsem třeba jen ležela a odpočívala. Když se na to dívám zpětně, jsem za to ráda. Myslím, že dva tréninky denně v prvních dvou týdnech urychlily proces hubnutí a neuvěřitelně mě posílily! Ve druhé fázi Insanity jsem dvoufázovky zvládala zřídka. Sotva jsem vlastně zvládala odjet si trénink každý den :-D.
Týden po týdnu se moje tělo měnilo. Šlo to pomalu, ale těšila jsem se z každého snadněji dopnutého knoflíku. Propadala jsem i depresím, že stále nejsem tam, kde bych být chtěla. Ale zatla jsem zuby a šla dál. Z mého života zmizelo přejídání díky dostatku živin a kalorického příjmu. Arašídové máslo najednou vydrželo ve spíži tři týdny a ne dva dny. Zdravé jídlo mi dělalo radost a zase se vrátila má chuť do vaření a pečení. A pak se začaly měnit i názory lidí. Místo „ženské postavy“ jsem najednou byla spíše „hubená“ nebo „vysportovaná“, v novém fitku mě trenérka po pozdravu hned nahodila otázkou: „Tak který sport děláš?“ Zatímco ostatní si prošli začátečnickým školením. 
A teď jsem dokončila dvouměsíční fáze videí Insanity. Odvedla jsem neuvěřitelný kus práce. Díky Insanity moje kondička neuvěřitelným způsobem narostla. Dokážu díky dostatku živin běžet v ohromně rychlém tempu, že jsem stíhala i parťáka co hrával fotbal a je u Bundeswehr :-D (německá armáda).
Rok 2015 byl rokem velkých změn. Nepatřím k lidem, kteří se po zklamání složí a pláčou nad svým osudem. Ale já nejsem průměrná. Jsem bojovnice! Nemám žádné limity! Můžu mít všechno, za co jsem ochotná bojovat!!

Téměř ve všech zprávách mi píšete, že mě obdivujete, že jsem se ze své krize dostala. Že vy v tom stále tápete a nevíte, jak ven. Zkuste udělat, to co já: Přestaňte poslouchat ten vnitřní hlas ve vás! Dejte mu dovolenou. Už tolikrát vás zklamal. Sedněte si za počítač. Otevřete tuto stránku s návodem, jak si spočítat kalorický příjem. Pravidelně cvičte. Děvčata, jezte sacharidy! Já jich sním denně mraky!! (I 250 – 300 g) a hubnu :-).  Já vám slibuji, že za měsíc už bude všechno v pořádku

A co všichni oceníte:
 Podle kalendáře zadávejte na www.ulozto.cz názvy videí a stahujte. Tak získáte všechna videa Insanity. Najděte si na netu stravovací manuál. Nesmím ho sem dát kvůli autorským právům (jsem v Německu, kde se to dost řeší). Je dostupný jen anglicky, německy, francouzsky a španělsky. Ale stejně dobře vám poslouží i stránka na mém blogu.




4 komentáře:

  1. Co dodat,klobouk dolů, jsi bojovnice:)

    OdpovědětVymazat
  2. Co dodat,klobouk dolů, jsi bojovnice:)

    OdpovědětVymazat
  3. Za prvé ti chci obrovsky pogratulovat za neuvěřitelně těžkou práci, kterou jsi za tak krátkou dobu odvedla! Strašně moc tě obdivuji a zároveň závidím, že už to máš téměř za sebou, protože můj příběh je hooodně podobný tomu tvému, a i já jsem po shození 20 kg někde tam, kde ty jsi byla začátkem června. Každopádně se nelituji a makám. Můj dotaz jen zní, jakým způsobem jsi si počítala příjem kcal? Přes kalorické tabulky? Díky moc, jsi skvělá, Denča!

    OdpovědětVymazat
  4. mohla bych ti nekde soukrome pisnout prosim a poradila by jsi mi s mým denním prijmem kcal ? me vyslo pres 160g bilkovim a to mi prijde hrozne mooc jsem uz z toho nestastna porad hledam co mi bude sedet a ne a ne to najit.

    OdpovědětVymazat